Těžký úkol, najít v politice roku 2013 něco pozitivního. Rok 2013 začal šokující amnestií prezidenta Klause, pokračoval přímou volbou nového prezidenta a vítězstvím M. Zemana (73,42 % voličů z Prahy 2 ve druhém kole volilo K. Schwarzenberga), v červnu nás postihly povodně, padla vláda, v červenci prezident posvětil svou vládu, která svou „odborností“ děsí nejen českou, ale i světovou veřejnost, a bez důvěry parlamentu a občanů vládne již více než pět měsíců; následovalo rozpuštění poslanecké sněmovny a předčasné volby. Koncem roku nepotěšila rezignace ombudsmana Pavla Varvařovského, kterému přes jeho veškerou erudici a snahu politické elity arogantně shazovaly návrhy, které směřovaly k pomoci občanům v jejich svízelích. Pokud tedy mám zmínit pozitivní politické kroky, tak musím opravdu pátrat v paměti. Ale nakonec jich přece jen najdu dost. Dobrou zprávou je, že vláda v demisi nebude usilovat o prolomení těžebních limitů v severních Čechách. Pozitivní událostí roku 2013 bylo jmenování Martina C. Putny (obyvatele Vinohrad), a to i přes odpor prezidenta Zemana profesorem, vzpoura herců Národního divadla a pořádání Prague Pride. Ke konci roku jsem s napětím a nadějí sledovala události na Ukrajině, záběry z Euromaidanu a přála demonstrantům teplejší počasí a všem proevropské řešení situace. Hlavnímu městu navzdory jsme v Praze 2 ustáli nulovou toleranci hazardu a s potěšením v přímém přenosu sledovali rušení prvních heren. Díky dobré týmové spolupráci radních a úředníků jsme zvládli i červnové drama na Botiči. Grébovka je kompletně a krásně zrekonstruována. I v době utaženého rozpočtu se našly peníze na podporu sociálních programů. Dva domy s pečovatelskou službou v Máchově ulici jsou nově opravené a čekají na nastěhování nových nájemníků. A čerstvá zpráva na úplný závěr: Inspektoři ohodnotili Centrum sociálních služeb Praha 2 jako nejlepší zařízení svého druhu v Praze a řadí jej mezi tři nejlepší v rámci celé České republiky.
(Vyšlo v Novinách Prahy 2 v lednu 2014)