Od podzimu 2006 museli Pražané snášet řadu dopravních omezení a nepříjemností spojených se stavbou tunelu Blanka. I tam, kde žádný vliv stavebních prací na povrchu neměl být patrný, se propadala půda, praskaly domy, nadměrně se poničily komunikace na trasách odvozu rubaniny. Náklady dosáhly přes 43 miliardy korun a zatíží rozpočet Prahy i v letech 2016 a 2017. Ještě dlouho po skončení všech arbitráží bude rozpočet Prahy omezen. Tato omezení se projeví i v dopravních stavbách, které měly na Blanku navazovat. Blankou dosud nevede jediná linka MHD. Do širšího centra Prahy jezdí o 20 000 aut denně více. Přitom jediná doposud provedená zklidňující opatření se realizovala v ulici Veletržní a v části Holešovic. Kolony aut se přesunuly na Vypich a Strakonickou, vzrostla doprava v Dejvicích. Pokles dopravy na magistrále o cca 10 000 aut denně lze přičíst spíše opravám, a tedy i kolonám na Nuselském mostě, než účinné snaze o zklidnění této komunikace. Vyhodnocovat dnes dopad Blanky je poněkud předčasné. Doprava v Praze je stále ještě poznamenána horlivou snahou utratit dotace z EU fondů do konce roku 2015. A tak je rozkopá- no kde co. Třeba Bělehradská, Střešovická, opravuje se kanalizace na Vinohradské, plyn na Vinohradech, trať po nábřeží v Podolí, Nuselský most. Řidiči tedy hledají objízdné trasy. Otevření Blanky bylo již ve stavebním povolení podmíněno zprovozněním severozápadního segmentu okruhu okolo Prahy. Dodnes není ani jasná trasa této důležité stavby. Takže Blanka bude moci býti zkolaudována nejdříve za 10–15 let a do té doby jde jen o „zkušební provoz“. Vnímejme také, k jakému zpoždění došlo při zavádění parkovacích zón v Praze 3, 5, 6, 7, 8. S rekonstrukcí Libeňského mostu a výstavbou na Rohanském ostrově však provoz na magistrále ještě naroste. Teprve po zavedení mýta za vjezd do centra Prahy se magistrála zklidní.

Vyšlo v Novinách Prahy 2 v prosinci 2015