Někdo může vnímat pouliční umění jako obyčejné žebrání a obtěžování lidí. Faktem ovšem je, že busking může být i velmi kvalitním uměním. Na ulici začínala spousta známých umělců, např. Edith Piaf, Bob Dylan, Janis Joplin, Marcel Marceau, z našich pak třeba moji oblíbení písničkáři Radůza a Vladimír Merta. Provozování buskingu upravuje vyhláška hlavního města Prahy, městské části pouliční umění, které je provozováno v regulích vyhlášky, omezovat nemohou. Naopak podporovat pouliční umělce by Praha 2 měla – a může. Vyhláška stanovuje adresně, na jakých místech se busking provozovat nesmí a kde je možný jen bez akustických efektů. Žádné zakázané místo na území Prahy 2 ve vyhlášce uvedeno není, proto zde lze, za podmínky dodržení pravidel, pouliční umění provozovat. Chápu, žene všichni obyvatelé jásají nadšením, když jim někdo hraje, zpívá a tluče na buben přímo pod okny. I proto je do rady hlavního města připravena novela vyhlášky, kteráupřesňuje a mírně zpřísňuje pravidla. Bude-li schválena, bude například zakázáno vystupování se zvířaty, večerní produkce se o půl hodiny zkrátí (do 21:00), bude zaveden zvláštní časový režim akustických produkcí (střídání v lichých a sudých hodinách na levém a pravém břehu) a bude omezena plocha pro jednotlivé produkce. Praha 2 by měla být místem, kde lze příjemně trávit čas ve veřejném prostoru, kde se dá posadit třeba na Mírák nebo na náplavku a poslouchat živou hudbu. Vládnoucí koalice by – místo ekvilibristiky s veřejnými zakázkami, čarováním s prodejem obecních bytů a se správou majetku – měla dbát na to, aby naše městská část ukazovala vlídnou tvář všem, kteří tady bydlí nebo sem zavítají na návštěvu.

Vyšlo v Novinách Prahy 2 v srpnu 2015