Dnešní svět se natolik liší od poměrů 14. století, že jen stěží může být Karel IV. přímou inspirací pro dnešní politiky. Zajímavá je úvaha, jestli by se tato mimořádná osobnost dokázala prosadit v dnešní politice – třeba u nás v Praze 2. Karel IV. zemřel na následky zlomeniny krčku stehenní kosti, kterou pravděpodobně způsobil pád z koně. Český král totiž ještě patřil mezi panovníky, kteří vládli takzvaně „ze sedla koně”. Nepotřeboval tedy předražený automobil jako radnice naší prostorově nepříliš rozlehlé městské části, a za to mu přičítám plus. Karel IV. neustále cestoval a hledal pro své vladařské záměry veřejnou a politickou podporu. Moderní volební kampaň by tak nejspíše zvládl bravurně, protože s trochou nadsázky se jeho vládnutí podobalo tomu, co dnes nazýváme kontaktní kampaň, tedy přímý kontakt s voliči. Ledacos z vladařských postupů jeho doby však už dnes nefunguje. Obtížně by například Karel IV. mohl vést aktivní sňatkovou politiku a oženit se například s A. Merkelovou nebo místopředsedkyní našeho Par- lamentu anebo aspoň s některou ze starostek pražských čtvrtí, které dnes na Karla IV. skládají oslavné ódy. Asi by se o něj zajímalo státní zastupitelství, protože Karel IV. si nevá- hal zaplatit přízeň svých odpůrců, a také nepotismus v podobě prosazování vlastních dětí by se dnes neujal. Karlův osobní život by určitě plnil stránky bulvárního tisku. Karel IV. to ne- měl v politice jednoduché ve své době a snadné by to pro něj nebylo ani dnes. Možná by skončil v opozici a nedokázal by své skvělé nápady prosadit. Nebo by naopak uspěl a Praha by byla bohatší o skvělé stavby a fungující instituce. To, že se dokázal Karel IV. ve své době prosadit, tak považuji za skvělou inspiraci. I dnes potřebujeme vizionáře, jako byl Karel IV., a ne jen profesionální politiky bez nápadů a idejí.

Vyšlo v Novinách Prahy 2 v květnu 2016