Náměstím Míru procházejí všechny myslitelné dopravní trasy, ovšem zároveň je to i park, tedy místo pro relaxaci. Dají se tyto dvě funkce vůbec skloubit? V době vzniku náměstí nikdo nepočítal s takovou intenzitou dopravy, jaká je v současnosti. Náměstí je obklíčeno dvou až tříproudovou ulicí, po které se nepřetržitě valí tisíce aut. Do toho projíždějí tramvaje a autobusy a procházejí tisíce chodců. Ti postávají na přechodech a čekají, až na pár vteřin dostanou zelenou. To je přesně obráceně, než by mělo být – přednost by měla mít pěší doprava a MHD, pak cyklisté (ti teď opravdu mnoho prostoru nemají, pokud se nevrhnou diagonálně přes náměstí) a až po nich individuální automobilisté. Zpomalením automobilové dopravy se dá dosáhnout snížení její intenzity. Není kam ji odvést, nelze ji zakázat a zpoplatnění vjezdu je v daleké budoucnosti. Vás neštve, když při přecházení u Hlavovky nebo přes Francouzskou musíte počkat na zelenou, popojít pár metrů k dalšímu semaforu a tam zase čekat na další zelenou? Pro taková místa je třeba hledat řešení. Redukce automobilové dopravy otevře lepší možnosti i pro využití náměstí jako místa, kde se lidé potkávají. Ne při nějaké monstr akci s pódiem, aparaturou a plochou zaplněnou prodejními stánky – takovými akcemi je třeba šetřit. V tu chvíli totiž z náměstí musí zmizet lavičky i piano, není kam si sednout a kdo nejde na akci, náměstí se vyhne. Je třeba podporovat malé sousedské akce, které neznemožňují denní využití náměstí – volný průchod, posezení. Dobré příklady máme – jarmark neziskovek, jarmark Diakonie, z akcí pořádaných městskou částí pak třeba Den dětí. Přimlouval bych se i za bleší trhy – jejich atmosféra byla neopakovatelná. V souvislosti se setkáváním nadnesu ještě jeden návrh, a věřím, že by našel podporu napříč stranami: svařák by se měl nechat na Míráku koupit celoročně. Bystří mysl a podporuje spolčování.

Vyšlo v Novinách Prahy 2 v březnu 2015