Přečtěte si 4 zelené tipy, jak se ke změnám vyjádřit.
- INFORMUJTE SE
Kontaktujte zvolené zastupitelky a zastupitele, ke kterým máte důvěru. Mohou mít aktuální informace z jednání výborů a komisí, které vám budou k užitku. Případně můžete podat žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon dává každé fyzické i právnické osobě právo dotázat se správních úřadů, obcí a dalších orgánů na informace, které vás zajímají. Stačí napsat e-mail úředníkovi či politikovi a nadepsat ho „Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.“
2. ZVEŘEJNĚTE SVÉ NÁZORY ČI VÝHRADY NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Zastupitelstvo se v koná minimálně 4x za rok. Vždy je tam pevně zařazený bod, v němž mohou vystoupit na mikrofon zástupci veřejnosti. Interpelaci uveďte tím, na koho ji směřujete (ideálně konkrétní zastupitel či zastupitelka). Pravidla pro přihlášení k interpelaci najdete na webu radnice (k interpelaci je nutno se přihlásit s časovým předstihem). Výhodou je, že přesné znění interpelace zůstane archivováno na webu radnice, stejně jako odpověď, kterou na interpelaci dostanete. Odpověď můžete dostat buď okamžitě formou ústní odpovědi, případně písemně formou dopisu zaslaného k vám domů.
3. ZORGANIZUJTE PETICI
Můžete aktivizovat své okolí pomocí petice. Elektronická petice má výhodu snadného šíření. Pokud byste však chtěli, aby petice zavazovala radnici ke konkrétním krokům, je lepší sbírat podpisy na papírovou petici podle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze:
Podle tohoto zákona máte právo:
– požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů.
-požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů.
Praha 2 měla podle Českého statistického úřadu ke dni 31. 12. 2019 celkem 50 363 obyvatel. Pokud byste chtěli, aby místní rada či zastupitelstvo vaši záležitost projednali, stačilo by vám sehnat něco málo přes 250 podpisů. To není nemožné!
4. ZAPOJTE SE DO ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ
Pokud se má v blízkosti domu, kde bydlíte, něco stavět, návrh se nejdříve dostane do stavu zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí.
Územní rozhodnutí je rozhodnutí, zda je možné konkrétní stavbu na daném místě realizovat. Účastníky územního řízení jsou i osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (sousedé).
Zahájení územního řízení oznamuje stavební úřad účastníkům řízení. Je-li účastníků velké množství (více než 30), doručuje se toto oznámení veřejnou vyhláškou, tedy na úřední desce (a to i v on-line podobě na webových stránkách). Většinou spolu se zahájením oznamuje stavební úřad také termín ústního jednání. Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy nebo se vyjadřovat k podkladům. Až do konce ústního jednání mohou podávat námitky. Stavební úřad následně umístění stavby schválí, nebo zamítne. Proti tomuto rozhodnutí mají účastníci právo se odvolat, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
Pokud bude vydáno územní rozhodnutí, přichází řízení o stavebním povolení, které probíhá obdobně jako územní řízení. Účastníky jsou opět i sousedé, kteří mohou podávat námitky a event. se odvolat proti konečnému rozhodnutí. Na konci stavebního řízení může stavební úřad řízení zastavit, žádost zamítnout, nebo vydat stavební povolení. Po doručení rozhodnutí opět běží lhůta, v níž mohou účastníci podat odvolání.
V případě územního i stavebního řízení je možné poté, co bylo rozhodnuto o odvolání, napadnout toto rozhodnutí správní žalobou. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení konečného rozhodnutí o odvolání u příslušného krajského soudu (tedy u Městského soudu v Praze). K podání takové žaloby jsou oprávněni všichni, kdo tvrdí, že byli rozhodnutím správního orgánu zkráceni na svých právech, tedy i ti, kdo nebyli účastníky územního nebo stavebního řízení.
Připravila Anna Junková a Monika Horáková
Foto: Ivana Milek