Díky své práci mám jistou představu o životě lidí, kteří se z různých důvodů ocitají na okraji společnosti. V centru mé pozornosti jsou mladí dospělí, kteří do života vstupují extrémně ohrožení, bez podpůrné sítě rodiny a často i bez dalších opěrných bodů. Pomoc, podporu a důstojné podmínky v tíživých životních situacích těchto mladých lidí považuji za velmi důležité. Nízkoprahová centra provozují zpravidla neziskové organizace, které suplují roli státu v podpoře nejohroženější části populace. Díky principům volného vstupu, anonymity a dobrovolnosti mají potenciál skutečné pomoci. V Praze 2 je kladen důraz na děti a dospívající. Jedním z takových míst je Klub Beztíže2 v Jaromírově ulici. Jedná se z mého pohledu o velmi užitečnou organizaci, která svou aktivitou pomáhá předcházet vzniku a rozvoji např. zneužívání návykových látek a dalších výchovných problémů. Velkou pomocí jsou také nízkoprahová centra Naděje, určená pro lidi bez přístřeší U Bulhara a Na Slupi. Spokojeni však stále být nemůžeme. Praze 2 zoufale chybí nízkoprahové centrum pro uživatele návykových látek. Jako bychom nechtěli vidět, že se zde nacházejí tradiční místa obchodu s drogami (např. I. P. Pavlova). Smyslem je zajistit první profesionální kontakt s uživateli drog, který se má ideálně přetavit v další institucionální pomoc. V opačném případě riskujeme bezpečnost jak uživatelů drog, tak ostatních obyvatel.

Vyšlo v Novinách Prahy 2 v srpnu 2016